Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Komentáře, komentáře, komentáře

8.07.2015 19:31

Komentáře, komentáře, komentáře

Nedávno jsem se snažila získat nějaké informace o tom, jak celý ten internetový svět funguje, co mohu udělat pro to, aby mě google a jemu podobné vyhledávače našly. A co jsem zjistila? Buďte aktivní, komentujte, i když se vám to nelíbí, čtěte, i když vás to nezajímá, zajímejte se, i když vás to k smrti nudí. Komunikujte s ostatními, co se zabývají podobnými tématy jako vy samy, piště jim, diskutujte.

Že na to nemáte čas? A to chcete, aby někdo jiný měl čas na váš příspěvek? Aby to někdo četl? Jak si můžete myslet, že právě váš článek je výjimečný tím, co je v něm, když jste se ani nepokusili přečíst dílo někoho jiného?

Já se snažila. Pročítám sem tam blogy, občas nějakou tu povídku a musím říct, že kdybych měla hodnotit úroveň, co se na internetu najde, do škály od jedné do deseti bych se nevešla ani za nic. Našla jsem poklady, u kterých jsem strávila hodiny, stejně jako mi stačilo pár prvních vět, abych věděla, že musím z té stránky vypadnout, jinak mě rozbolí hlava. Na internetu najdete cokoli a to je jeho krása. Všichni mohou něco říct, všichni se mohou vyjádřit.

Nedávno jsem četla na blogu.cz článek o tom, jak lidé dělají ve svých dílech chyby, pravopisné ale i stylistické. Přečetla jsem ho takřka jedním dechem a to musím přiznat, že styl, kterým to bylo podané, mi nebyl právě po chuti. Chápu, že pro přiblížení se čtenářům se občas použije nějaké hovorové slovo, ale přímo sprostá slova? Docela mě to zaskočilo, ale i tak jsem to dočetla, protože to bylo zajímavé, jiné, osvěžující. Ale co mě překvapilo ještě víc, jak tam všichni píšou, že jsou zběhlý v českém jazyce a jen zřídka se jim stalo, že by napsali hrubku a při tom záhy, velmi alibisticky dodávají, že nemají odvahu dát na internet svou vlastní tvorbu anebo, to se mi líbilo snad ještě víc, že se o nic ani pořádně nepokusili. A přes to kritizují ostatní a říkají, jak to někdo mohl dát k přečtení široké veřejnosti, aniž by si to po sobě přečetl.

Odpověď je podle mě prostá. Měli na to dostatek odvahy. Psát do šuplíku umí každý, někdo lépe jiný hůře, ale dát to k přečtením neznámým lidem, kteří se nemusí držet zpátky v hodnocení, to chce podle mě kus odvahy. Možná tam jsou chyby, možná to jsou okopírované myšlenky, a možná nejsou schopni přijímat kritiku, ale co na tom záleží? Alespoň to zkusili. A že někdo napíše, že to byl: „hezký článek“? Tak měl potřebu to sdělit, ale neuměl to zformulovat lépe, nebo neměl čas. Ale přečetl to. A to se podle mě počítá, víc než kolik máte komentářů pod článkem.

Nechci obhajovat všechny na světě, některé blogy nebo stránky nestojí za nic, jejich autoři jsou naprosto mimo, ale o tom to přeci je, ne? Najít si někoho, nebo něco, co mohu sdílet s někým neznámým. To, co já shledávám naprosto odpudivé a nečtivé, jiným může připadat zajímavé. Můžou to hltat, slovo od slova a za pár let si trhat vlasy, co tam vlastně psali. Tak to v životě chodí, jednou vlevo, později vpravo. Důležité je, aby člověka bavilo to, co dělá.

Takže nezapomeňte, komentujte, komentujte, komentujte a nebojte se jakékoli kritiky…

Komentáře