Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Kate :  Kate86

Vztekle hodím polštář na dveře a panu na postel. Zírám do stropu a v hlavě mám úplně prázdno. Takže se s ní nerozešel, neví jak jsem na tom já. nechce riskovat, že bude sám, ale je odhodlaný se Suzan vzdát.

Víme to všichni tři a to je strašně ponižující. Pro všechny.

Přemýšlím, že bych nešla na večeři, ale když mi zakručí v břiše, donutím se sejít dolů.

Večeře proběhne opěv t dusivém tichu a Paul po mně občas pokukuje, nechápu, o co mu jde. Jednou ho probodnu očima a strýc mě hned napomene, že se neumím chovat.

Dojím a mlčky odcházím do pokoje, kde si znovu pustím hudbu a otevřu nějakou knihu. Ani nevím co to je. Písmenka mi běhají před očima a já se cítím tak bezmocně, skoro jako když se stala ta nehoda.

Druhý den ráno, kolem jedenácté se rozhodnu, že zajdu za Markem a pak podle času, že se podívám po obchodech, nebo něco, ale že v pokoji nebudu.

Hodím na sebe oblečení a snažím se nevypadat moc nadšeně a sbíhám schody. Když se obouvám, zastaví mě teta. „Kam si myslíš, že jdeš?“

Vyvalím na ní oči. „Do sedmi doma, já vím.“ Prohodím a beru si kabát.

„O víkendech nikam nechodíš, vzpomínáš?“

Trochu zvrátím hlavu a mám pocit, že vybuchnu. Ale snažím se. „Mark mě chce vidět.“ Řeknu a je to, jako bych šlehla bičem. „Suzan mi to řekla.“

Teta smrtelně zbledne a já přemýšlím, jestli jsem to nepřehnala.

„Jak dlouho…?“ zeptá se sípavě.

„Nevím a pak jsem myslela, že bych se podívala po obchodech. Suzan asi chce být sama.“ Pokrčím rameny a snažím se to uhrát na to, že vlastně jim vlastně prokazuju službu. „Možná zavolám Melise, jestli nepotřebuje něco povysvětlit.“

Matylda mě probodává pohledem, jako by chtěla zjistit, jestli jí nelžu.

Tvářím se jako svatoušek a neuhnu ani o milimetr.

„Do sedmi doma.“ Řekne těžce a já se usměju. „Díky, jsi skvělá.“

Snažím se jít klidně, ale ve vnitř jsem celá nedočkavá. U nemocnice už skoro běžím, ale když si to uvědomím, zpomalím a vážným krokem vcházím do výtahu, který mě vyveze do druhého patra, kde leží.


Komentáře k textu