Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Kate :  Kate169

„Včera jsem potkala v obchodě Marka,“ začala jsem, protože jsem to chtěla mít z krku.

Trochu se odtáhl. Čekal nejhorší, ale já ho nechtěla pustit. Rychle jsem se přitáhla zase nazpátek.

„A?“ zeptal se trochu naježeně.

Kousla jsem se do rtu. Neměla bych mu říkat o té puse. Donutil mě k ní v podstatě násilím a nebylo třeba to komplikovat.

„Říkal, že jen on mě opravdu miluje a že ho vlastně strašně chci, jen se bojím.“

„A co ty na to?“

Dívala jsem se na dlaně a trochu znejistěla. „Řekla jsem, že je to za námi, že má smůlu a že se s tím má smířit.“

„Nic o mě?“ zněla tam jasná bolest.

Překvapeně jsem si sedla a obrátila se na něj. „Thomasi, myslela jsem, že je to jasné s kým chci být. Mark mě nezajímá a zajímat nebude. Miluju tě, vážně. Není důvod o tom přesvědčovat ostatní. Stačí, když to budeš vědět ty.“

Pokýval. „Promiň. Nemyslel jsem to tak. Jen já…“

Přikývnu. Na jednu stranu to chápu. Mark mě údajně miloval a já před tím dala přednost jemu, stejně jako před tím Suzan a před tím bůhví kdo. Chápu, že má strach. Ale nemusí. Teď už vím, koho chci. Vím to líp, než kdykoli před tím.

„Takže ti vyznal lásku a nic víc?“

Kousla jsem se do rtu. Měla bych mu to říct. Sice se to pravděpodobně nedozví, ale lhát mu do očí? Ne, to by nebyl dobrý nápad.

„A pak mě vzal za loket a strhl mě na regál. Nemohla jsem se hnout,“ vysvětlovala jsem rychle. „Chtěla jsem od něj, ale on pořád, že ho chci a že beze mě nemůže být a když jsem zakřičela, aby mě pustil, tak mě políbil.“

Sledovala jsem, jak zrudl vzteky. „Políbil tě nebo ty jeho?“

Znovu pohoršeně pohodím hlavou a mám slzy na krajíčku. „On mě. Bránila jsem, přísahám, ale on se nedal odstrčit. Nakonec přeci jen povolil a já utekla. Já nechtěla jsem ti to říkat, ale měl bys to vědět a musíš mi věřit, že já nic z toho nechtěla. Prosím. Ty jsi pro mě jediný, prosím.“


Komentáře k textu