Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Svět lerků, anyků a menigů :  Jsem nic8

Pokrčila rameny. „No jak myslíš, ale já nejsem slepá a ty by ses měl podívat do zrcadla. Pak mi možná řekneš, co se stalo a co doopravdy je tvůj osud.“

Chvilku se na sebe dívali a Runli ho probodávala pohledem, ale Ajax neuhnul ani o píď. Nakonec pokrčila rameny a vrátila se do třídy, kde se dala do řeči s Jeny.

Ajax nechápal, co se to právě stalo, ale jedno věděl jistě. Musel odsud, někam do klidu, všechno si to promyslet, to co se stalo, to že je mág, že může čarovat a že, jak se zdá, bude moct dělat všechno, na co si vzpomene.

Vlastně ne všechno, bude muset o tom mlčet.

„A důvod?“ zeptal se Čáryka, když mu oznámil, že má říct, že nebyl vybrán k ničemu.

Chvilku zvažoval možnosti, než se na Ajaxe podíval. „Bude to tak lepší. Jednou to pochopíš.“

„Tak mi dovolte to říct aspoň rodině, nejlepšímu kamarádovi, prosím. Nikomu to neřeknou.“

Zavrtěl hlavou a přejel si prsty černé, pečlivě zastříhané vousy. Když se na něj Ajax díval prvně, skoro se ho bál, jaká z něj vyzařovala moc a energie, ale teď najednou, jako by viděl jen starého muže, který už toho zažil příliš mnoho.

„Ajaxi, pokud se to dozví někdo nepovolaný, už nebude cesta zpátky. Copak to nechápeš? Až se naučíš kouzla, zaklínadla, princip jednotlivých odvětví, pak…“ hlas mu přeskočil a nakonec i zmlkl.

Ajaxe vyděšeně vykulil oči. „Pak co?“

„Já nevím, ale mám dojem, že zrod takového čaroděje má nějaký důvod a že nic nezůstane tak, jak to známe.“

„Já že změním svět?“

Čáryk to ale odmávl. „Nevím. To neví nikdo. Rozhodně ale neuškodí, když si to necháme pro sebe. Nikomu to neříkej, a aby tě to nelákalo,“ mávl nad ním rukou a pak semkl rty. „Sejmu to z tebe, až budeš připraven.“

„Připraven? A kdy se budu učit kouzlit? Kdy jim to budu moct říct?“

Jenže čaroděj už nehodlal diskutovat a tak pokřikoval jen na jeho záda.


Komentáře k textu