Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Svět lerků, anyků a menigů :  Razim je celkem výmluvný201

Razim je celkem výmluvný

„Cos to právě řekl?“

Záhadně se usmál. „Víš, jsi ještě zajímavější, než jsem si myslel.“

Už se na něj chtěla znovu obořit, když je napomenula učitelka, že se seznámili už dost a že výuka pokračuje.

Celý zbytek hodiny to v Anlii vřelo a rozhodně jí nepomáhalo, jak se na ní Lix culil a sledoval, jak se rozčiluje. Jen zazvonilo, vyskočila ze židle jako čertík z krabičky a otočila se prudce přímo na něj.

„Jdi do háje!“ praštila rukou do stolu a rychlým krokem vyšla ze třídy a ani se na něj nepodívala.

„Tak to jsem nečekal,“ usmál se Lix, který sesbíral svoje věci a ležérní chůzí se vydal k východu.

Anlia skoro už běžela k východu, bylo jí jedno že jí nikdo neúčast neomluví, bylo jí jedno, že jí možná vyhodí, ale musela se dostat z toho prokletého místa.

Chtěla jít za někým, komu by věřila, za někým, ke komu by se obrátila, ale neměla nikoho.

Plavala rychle k domu, ale pak se zarazila, babička jistě byla doma a nechtěla jí přidělávat starosti, ne teď hned. Později se to stejně dozví, ale teď domů nemohla.

A zbývalo jediné místo, kam mohla jít, když ani Runli ani Ajax nebyli k dispozici.

Ponorka.

Byla tam během několika minut, svezla se na barovou židličku a objednala si hned dvě pálenky, které měla v plánu vypít.

Jen co se dotkla orosené sklenice, zarazila se.

Seděl vedle ní a sledoval jí.

Nic neříkal, jen se díval.

Už to nemohlo být ani horší.


Komentáře k textu