Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Svět lerků, anyků a menigů :  Ponorka15

„Razim,“ doplnil za ni a sedl si vedle Ajaxe. Na stůl si postavil sklenici a zářivě se na ně usmál. „Takže to ty, Weku, máš to štěstí, že jsi ji získal pro sebe? Ani mi neřekla svoje jméno, jak moc na tebe myslela.“

Ajaxe napadlo, jestli Wek byl někdy červenější. Dostal se ze sebe nějaké zamumlání, ale nikdo si nebyl jistý, co to přesně znamená, nakonec poraženecky sklonil hlavu.

„Udělal jsem něco špatně?“

Anlia se zvonivě zasmála. „Ne, tohle jsem potřebovala.“

„Tak už mi řekneš, jak se jmenuješ?“

„Anlia.“

„Těší mě,“ a vzal ji za ruku, kterou lehce políbil.

„Nepřekážím trochu?“

„Vůbec ne,“ Anlia mu ruku vytrhla a usrkla ze sklenice. „Kde jsme to byli, než na mě Wek vystartoval?“

„Chtěla ses mi vysmívat.“

„Jo, pravda. To se teď nehodí,“ obrátila se na Razima, který je sledoval pobaveným pohledem, „jsi si jistá, že chodíš s Wekem?“ Na to se Wek zvedl, významně se podíval na Anlii a pak mlčky odešel od stolu. Asi toho na něj bylo moc.


Komentáře k textu