Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Volba195

„Slyšeli jste někdy o Ellin?“ ptal se dál, jako by byli na výslechu.

„A co tady jde?“ obořil se na něj Tomáš. „Jestli máte nějaký problém, tak nám to řekněte, ale nedějete z nás tady idioty.“

„Zerfane sedni si,“ napomenul ho lékař. „Víš, jak to minule dopadlo s tou tvojí historkou. Jistotu nemáme. Tak toho nech. Časem se to všechno vysvětlí.“

„Jakou jistotu? Co se vysvětlí?“ tentokrát se znovu ptala Tereza, protože se jí nelíbilo, že si jí nevšímali.

„Jak vypadá vaše matka?“ zeptal se na místo odpovědi.

„Hnědé vlasy asi tak na ramena, modré oči, postava stejně vysoká asi tak jako já.“ Rychle ze sebe vysypala Annin vzhled ze země. Po návratu na Zemi už se jí oči nevrátily na zelenou barvu, ale zůstaly jí modré jako studánky.

„A tetování?“ zeptal se Zerfan.

Lékař ho zpražil pohledem.

„Ne, žádné.“ Pokrčila rameny. „Dokonce mi to zakázala.“

Muži se na sebe podívali poněkud zmateně.

„Co je zase?“ nechápala Tereza. „Chtěla jsem tetování, a co má být? V dnešní době už ho má skoro každý, tak proč ne já?“

„Ta žena, co říkala, že je vaše matka, jmenovala se také Cllin, tak ta měla tetování dokonce na obličeji.“

„Tak to nebyla ona. Tím je to jasné,“ namítla Tereza jistě. „Nemohla to být ona. Rozhodně ne. Nic z toho, co jste říkali, by nedokázala a k tetování by ji nikdo nedonutil.“

Tomáš neznatelně přikývl.

Muži, jako by se uvolnili, jako by jim spadl obrovský kámen ze srdce.

„Víte ta žena, co vás zachránila, tak to byla Ellin. Nebo si to alespoň myslíme.“

„Cože?“ nechápala už poněkolikáté Terka. „Ona vážně existuje? Mamka nám o ní vyprávěla, když jsme byli malý, ale byla to jen pohádka.“

Muži se zasmáli. „Tak tahle vaše pohádka vás zachránila. Nemáme jistotu, díky tomu idiotovi na koni, ale jsme si téměř jistí, že to byla ona.“

„Tak jo,“ mávla nad tím rukou. „Až ji potkáme, tak jí poděkujeme.“

Znovu se zasmáli.


Komentáře k textu