Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Volba13

„Ne, to teda nepůjdu!“ dupnul si a těkal očima z jedné na druhou.

„Fajn, budeme nuceni tě odvézt násilím.“ Prohlásila rozhodně a mávla na své společnice, které ze svých hábitů vytáhly provaz a svázaly ho jím.

Anna nakrabatila čelo. Co se to tam děje?

„Ne, na to nemáte právo!“ a rozhazoval rukama jako šílený. Dokonce se pokusil i prolomit jejich úzký kruh, ale byly jako z kamene.

„Můžeš si na nás stěžovat,“ posmívala se mu jejich velitelka.

Anně ho bylo líto. Evidentně netušil, do čeho to spadl, nicméně se rozhodla, že ještě chvilku vyčká, než mu podá pomocnou ruku.

„Já nechci! Já se vám pomstím! Nemůžete mne unést!“ křičel úplně šílený.

Jedna z nich protočila oči v sloup a ještě víc utáhla provaz kolem jeho zápěstí.

Bylo vidět, jak zatíná zuby. Nemohl připustit, že nějaká dívka, co vypadá v celku křehce, může mít takovou sílu.

„Ticho!“ okřikla ho zle.

„A kam mne to vedete?“ chtěl vědět už trochu smířlivěji.

„Dočkej času…“

Zlostně se na ni podíval. „Já se vám pomstím, takhle se mnou zacházet nemůžete!“

„Jistě,“ sykla a vzala ho za provaz. Prudce s ním trhla, až upadl na kolena. Ona, jako by si toho ani nevšimla.

Zasténal a rychle se vyškrábal na nohy. Ostatní se trochu rozestoupily a nyní šly všechny za velitelkou, která bez zaváhání vlekla muže na provazu.

Anna si dala vlasy za ucho. Stojí jí to? Měla by ho zachránit? A když ho zachrání, nebude to brát jako ponížení? Leda, že by to udělala nějak šikovně, tak aby si toho nikdo moc nevšiml.

Pokývala hlavou, ano, to by šlo. Prostě bude nenápadná a dá mu na výběr. Nebude s ním muset ani mluvit, nebude se muset dozvědět, kdo mu pomohl.

Vyhoupla se na strom a lehkými skoky se dostala nad ně.

Pak zaútočila. Nejdříve omráčila ty úplně nalevo. Ležely na zemi, dříve než stačily vydat hlásku. Další následovaly téměř okamžitě.


Komentáře k textu