Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Upíři pro Emu :  Linda4

Nejistě jsem se na ní podívala, ale snažila jsem, aby to na mě nebylo poznat. „A to by mě mělo zajímat z jakého důvodu?“ Věděla, jak je mi nepříjemné mluvit o tom, že se mi Jakub už dlouho líbí, ale nikdy jsem nenašla odvahu se přinutit k nějakému činu. Jakémukoli. Chodil do vedlejší třídy, byl to rozhodně nejhezčí kluk z třeťáků a rozhodně si mohl z holek vybírat. A já jsem ho jen zpovzdálí sledovala a občas jsem uvažovala, jestli vůbec zná moje jméno.

Pokrčila hravě rameny a předstírala, že jí zaujal třídní, který právě vešel do třídy. Už jsme ve škole byly dva týdny a tak nás všechny zarazilo, když do třídy vešel nový kluk.

„Páni,“ vydechla před námi Alice a já se musela usmát. Jak nečekané, i když musela jsem připustit, že tenhle kousek není k zahození. Byl vysoký a snědý, to zaprvé. Měl podmanivé hnědé oči, to zadruhé. A za třetí měl ty nejhezčí rty, co jsem kdy viděla. Nejistě jsem se zavrtěla na židli, když se na mě podíval.

„Tohle je Felix Dodger. Přistěhoval se z Liberce a zdá se, že v naší třídě stráví zbytek střední školy.“ Pak kývl třídní na volnou první lavici uprostřed, kde seděla Anička, slušelo by se říct jedna z nejpilnějších studentek, ale já soukromě bych jí označila spíš jako šprta. I když na úkoly a poznámky na test byla nepřekonatelná. Když se na Aničku zářivě usmál, vypadala chvilku, že omdlí a já jsem se uchechtla.

„Rozhodně s námi musí jet,“ otočila se hned Alice, ale Miriam byla celá pobledlá, jako by spatřila ducha.

„Je ti dobře?“ zašeptala jsem a pořádně jsem se na ní podívala.

Jako stroj otočila hlavu ke mně a vydechla: „Pane bože.“Nic víc, ani míň. A pak na mě zírala, jako by se mnou neseděla poslední dva roky v lavici a předtím devět let na základce.  


Komentáře k textu