Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Upíři pro Emu :  Linda185

Linda

Probrala jsem se v pokoji, který vypadal jako hotelový pokoj. Všechno bylo dokonale uklizené, já jsem ležela ve velké posteli, všude kolem bylo spousty polštářů, u nohou jsem měla křesílka a vedle okna stála skříň, kde bylo spousty oblečení.

Vstala jsem, objednala jsem si od dívky, která byla ovlivněná, k obědu řízek a brambory a pak jsem se podívala z okna. Byla jsem pořád ještě v Praze, nebo jsem si to aspoň myslela. Prozkoumala jsem vedlejší pokoje a jeden mě obzvlášť zaujal.

Po obědě za mnou přišel upír a zeptal se mě, jestli je vše v pořádku.

„Chci vidět Matěje, co ho držíte ve vedlejším pokoji a chci si s ním o samotě promluvit.“

Zaváhal, to bylo očividné.

„Co za to?“

„Můžete mi zkusit říct, co ode mě vlastně chcete.“

„Je to prosté, vy jistě víte, že jste Potomek, je to tak? Felix vám to jistě řekl.“

„Vlastně ani ne.“

Znovu zaváhal, ale ne na dlouho. „Jsme celkem tři a chceme se napít vaší krve, až naplníte věk osmnácti let.“

„To je za dva dny.“

„Vlastně dneska o půlnoci, do té doby vám dáme všechno, po čem toužíte.“

„Nevíte, po čem toužím.“

„Druhá možnost je, že vás uvězníme a počkáme, až ta chvíle nastane a nebudeme se ptát na svolení.“

Podívala jsem se do jeho modrých očí, které působili v celém jeho obličeji nemístně výrazně. „Zabijete mě?“


Komentáře k textu