Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Smrt :  Smrt63

Sledovala, jak se Milkor přemáhá, aby vypadal klidně. Kantyr vypadal nervózně, Serfix rozrušeně. Poklim vypadal soustředěně, dokonce se zdálo, že ho to baví, že si něco dokazuje. Dělal pokroky, o tom nebylo pochyb. Zítra k večeru už by to mohl dokázat a nemusel by se na to vyloženě soustředit. To bylo plus. Jen jestli se odhodlá na další krok. Tohle už uměl, teď nastane ten pravý výcvik, kdy se jim neřekne, co a jak.

„Pojďte sem!“ křikl Serfix zevnitř.

Poklim s Annou se na sebe podívali a pak pomalu vešli do chýše, zatímco ostatní tam přímo vletěli.

„Proč jsem tady? Kdo jste?“ zrovna se ptala se dívka, která vytřeštěně zírala na hlouček tyčící se nad ní.

„Kde… kde jsou oni?“

„Už jste v bezpečí,“ odpověděl Serfix.

„A vy jste kdo?“ obořila se na něj.

„Serfix, jméno mé. A vy jste?“

„Já jsem Kantyr.“ Nenechal se vyšachovat jeho kamarád.

Anna se podívala na Milkora, právě ve chvíli, kdy se nadechoval, aby se taky představil, ale raději nahlas polknul.

„Kdo jste?“ zamračila se. „Proč jsem tady? Kde to vlastně jsem?“

Nikdo nevěděl, co na to má odpovědět.

Anna protočila oči v sloup. „Před kým jste utíkala?“

„Měla bych jít.“ Zvedla se. Dala si vlasy za uši, a koketně se podívala na Serfixe.

„Ehm, no a nechcete tady chvilku zůstat? Mohli bychom vám pomoci.“

Sklopila víčka. „Měla bych jít. Nechci vám způsobit problémy.“

„Ne,“ vyhrkli zároveň Kantyr se Serfixem. „Ne, zůstaňte, prosím.“

Dívka se záhadně usmála a věnovala jim sladký úsměv.

Anna si povzdechla. Dívka ji chladně přejela od hlavy až k patě. „Myslím, že je tady problém.“

Muži se na ni otočili.


Komentáře k textu