Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Smrt :  Smrt25

Milkor ji následoval a muži s brbláním taky, ale drželi si od nich odstup.

„Musíme víc přitlačit,“ procedila skrz zuby a její muž přikývl. „Napravo se pase terind. Jdeme?“

Anna okamžitě změnila směr. „Rozhodně.“

„Budeme bojovat?“ zeptal se po chvilce Milkor.

Dívka se do něj zavěsila a pohlédla mu do tváře, kde už se mu rýsovalo strniště. „Myslím, že uvidíme podle situace. Ale já se asi zdržím úplně. Myslím, že by nám neprospělo, kdyby zjistili, že jsem včera byla ještě hodně nešikovná. Jejich argumentace, no, kdyby to bylo opravdu, tak to bylo celkem logické.“

Milkor zavrčel, „Souhlasím, ale zabít je nenechám, i když jsou to vážně paka.“

Anna mlčela, ale on poznal, že má něco na jazyku.

„Tak to vyslov,“ ponoukl ji.

„Možná by to nebylo špatné, aby někdo zemřel, nebo se alespoň zranil. Víš, možná by pochopili, že to není jen hra. Že už je tady každý za sebe.“

„Hm,“ broukl neurčitě.

Tři muži šli za nimi, dokonce by se dalo říci, že se jim lepili na paty. Nemluvili, jen se pořád rozhlíželi a ruce měli dané na rukojetích, svých mečů.

„Neříkal jsi, že se živili jako potulní rytíři?“ zeptala se Anna, ale tentokrát jí bylo jedno, zda ji muži v zadu uslyší nebo ne.

„Hm, říkal, ale asi jsem se spletl. Možná jen chtěli zapůsobit, že už něco umí, že mají zkušenosti,“ řekl trpce. A hodil po nich opovržlivý pohled.

Anna se povzbudivě usmála. „Tak trochu jsem v to doufala.“

Milkor neodpověděl, jen se díval do lesa a pozoroval terinda, šelmu, která byla o něco menší než cervir, a hlavně méně nebezpečná, i když měla taky pěkně ostré drápy a tesáky. Právě je ucítil. Přikrčil se a vydal specifický hlas pro svolávání terindů.

Ještě více pobledl. „Ehm, nepůjdeme přeci jen jinudy?“ a trochu couvl. „Tohle je trochu moc, nemyslíš?“

Anna se zachmuřila a snažila se proniknout do větší dálky, aby zjistila, kolik jich vlastně přijde. Našla jen jednoho dalšího.

„Ne, to zvládneš.“ Prohlásila, ale nespouštěla zvířata ze zřetele. „Jen doufejme, že ti zbabělci za námi neutečou, až je uvidí,“ dodala potichu.


Komentáře k textu