Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Smrt :  Smrt180

Annin meč se zatřásl. Co když zase jen blafuje?

„Prosím, dej mi ještě šanci,“ žadonil.

„Ty si ji nezasloužíš a ty to víš,“ odpověděla ledově, až se divila, že se dokáže takhle ovládat.

Kéž by jen mohla vidět! Podívat se mu do obličeje, jak se na ni tváří, jestli to myslí upřímně. Volala Perwidge, aby jí pomohli a oni ji kupodivu vyslyšeli.

Ucítila bolest v čele a pak její oči okusili podivné, nazelenalé světlo, které bylo všude v kruhové hale.

Sklonila hlavu a podívala se na Triweda, který patrně stále nic neviděl.

Přitlačil na jeho hruď.

Trhl sebou. „Prosím,“ řekl poníženě, ale v jeho obličeji se zračil odpor nad ní a nad sebou samým.

„Kdybys to alespoň myslel upřímně!“ obvinila ho. „Tak možná.“

„Já to myslím upřímně!“ ale jeho obličej se vůbec nezměnil.

Anna zavřela oči. A její meč projel jeho tělem. Bylo to tak snadné. Jen tam stála a cítila, jak z něj uniká život. Je nestvůra. Teď už se jí budou bát opravdu všichni. Nyní k tomu mají dokonce hned několik důvodů.

Hekl a svalil se na zem, ale mrtvý ještě nebyl. V jeho obličeji se objevil klid a mír. Usmál se na Annu.

„Ty už vidíš,“ poznamenal unaveně, „znovu jsem tě podcenil,“ a pokýval hlavou, „jsem na tebe pyšný, vážně. Jsi mnohem lepší, ve všech ohledech.“ A pak vydechl naposledy.

Anna se svalila na zem. Byla tak unavená. Ztratila všechny, co měla, nikdo už jí nezbyl a to jen proto, že si to nějaký mocnáři neuměli vyříkat bez ní.

Plakala, jako nikdy v životě. Její slzy neměly konce, její zármutek byl nekonečný. Všechno se jí to znovu přehrávalo před očima. Už se nikdy nechtěla zvednout, už nechtěla žít dál. K čemu taky? Milkor byl mrtvý! Ležela vedle Triweda, který se na ni usmíval, přesně jak si ho pamatovala. Z druhé strany si všimla Milkora, který se sem patrně přenesl s ní a s Triwedem, jak na něj vysypala prášek.

Zavzlykala znovu, ale na slzy už neměla sílu.

Její smutek se opět měnil ve vztek. Vyskočila na nohy a zakřičela: „Proč já?!“

Otázka se jí několikrát vrátila.


Komentáře k textu