Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Smrt :  Smrt173

Jeho ret se zachvěl. Spadl na kolena.

V jejím zápěstí zakroužil meč a v jejích očích se nebezpečně zalesklo.

Dívala se mu do očí plné strachu.

Zastavila meč ve výšce a chladnokrevně mu usekla hlavu.

Pak se sesunula na zem. Spadla tvrdě na kolena a začala znovu vzlykat. Hlavu složila do dlaní, nevšímala si ostatních, nikdo nebude mít tolik odvahy, aby se ji pokusil zabít. A i kdyby se mu to podařilo, jedině dobře.

Hlasy se uklidňovaly. Muži se semknuli do menších formací. Opravdu zaútočí?

Anna se na ně podívala. V očích jí zajiskřila nenávist. Vojáci uskočili nazpátek. Pak se otočila na druhou stranu a tam viděla, jak se na ni Qas´l s Gitrin nevěřícně dívají. Ale ne s odporem, prostě byli jen v úžasu, čeho je schopná. Teď teprve byla opravdu nebezpečná. Poslední bariéra byla prolomena. Byla dokonalý stroj na zabíjení.

Začala hledat Zitrin, ale ta na nádvoří nebyla. Buď měla dost inteligence na to, aby utekla, protože si domyslela, že i na ni Anna pomyslí, anebo…

„Co se to tu děje?“ ozval se hlas, který Anna svého času tak nenáviděla.

Otočila se k bráně, kde na svém bílém koni seděl černovlasý muž.

„Zdravím tě, Triwede.“ Řekla tak ironicky, jak jen dokázala.

Muž seskočil z koně a uzdu podal svému sluhovi. Za ním vykoukla Zitrin. Anna ji probodla pohledem a neslyšně jí slíbila smrt. Dívka ucouvla, zatímco Triwed se blížil.

„I já tě rád vidím.“ Řekl klidně. „Dlouho jsme se neviděli. Kde ses pořád toulala? Hledal jsem tě.“

„Asi špatně.“ V Anně to pořád ještě vřelo víc než v sopce. Nemělo cenu to protahovat. V ruce sevřela meč a nebezpečně s ním zatočila. „Víš, proč jsem tady?“

„Ne, to opravdu nevím,“ pokrčil ledabyle rameny.

„Kde je náš král?“ vypálila otázku.

„Je tady, v bezpečí.“

„Okamžitě ho pusť na svobodu.“ Vyzvala ho.

Triwed se na ni usmál svým odzbrojujícím úsměvem. „Snad si nemyslíš, že tě poslechnu.“

„Proč to vlastně děláš?“ zeptala se unaveně. Měla dost všech těch hrátek a chození kolem horké kaše.

„Dobrá otázka,“ pokýval.


Komentáře k textu