Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Prázdný trůn :  Král odchází6

Král odchází

Přiletěla akorát na ceremoniál loučení s padlým panovníkem. Všichni lidé stáli v hlavní ulici, oblečení do černých obleků a skláněly hlavy, když kolem nich nesli vystavenou mrtvolu a natahovali krky, když byli za nimi, aby jim nic neuniklo.

Postavila se za nějaký pár, kde muž kryl svojí těhotnou manželku, aby do ní nikdo nevrazil, a sledovala, jak pokládají tělo na zlatě zdobený pult, kde ho připraví na poslední cestu.

Trvalo jim to nezvykle dlouho, zaříkávači kolem kroužili jako hladoví supi, pak přišli mastičkáři, kteří odhalené části těla pomazaly voňavým olejem.

Když skončili, přišla jeho rodina, aby se rozloučila. Jeho žena byla už po smrti, tudíž jako první přišel nejstarší syn, prozatímní panovník.

Byl bledý jako stěna, jeho dvaadvacetiletá tvář byla rozbrázděná vráskami a v ruce třímal stříbrný pohár, ze kterého nabral posvátnou vodu a krátce pomazal otcovu tvář, kterou nakonec i políbil.

Žena vedle ní se rozplakala, ale Alika věděla, že je to jen komedie, už s nimi měla to potěšení a jejich rodinné vztahy rozhodně nebyli ideální.

Starší syn poodstoupil, aby uvolnil místo pro mladšího bratra, kterému bylo čerstvě osmnáct. Ten tam nehybně stál, evidentně nebyl tak dobrý herec, jako jeho starší bratr, protože slzy nedokázal vytlačit.

Nakonec se spokojil jen s polibkem a upravením otcových vlasů.

Přišel poslední potomek jeho veličenstva, malá Pelzina, které bylo šestnáct let. Ta plakala, tvář měla celou opuchlou a po celém drobném těle se třásla.

Chůva jí musela odnést o kousek dál, aby ceremoniál být ukončen.

Všichni poklekli a čtyři vyvolení donesli mrtvého k připravené hranici, na kterou ho položili a sotva slezli dolů, nestarší syn dostal pochodeň, kterou zapálil voňavé dřevo.

Nejdříve hořelo pomalu, olizovalo pomalu polena, ale jakmile nabrala na síle, vyšlehl plamen několik desítek metrů vysoko a pohřeb byl u konce.


Komentáře k textu