Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Prázdný trůn :  Amnestie, druhý den turnaje209

„Omlouvám se,“ nadechla se znovu Alika a cítila, jak má v krku obrovský knedlík, který jí bránil, aby pokračovala. „Já…“ nemohla pokračovat. „Em,“ zaprosila a podívala se jí do očí, které se zdáli chladné.

„Promiň, nechtěla jsem vyrušovat,“ dostala ze sebe naposledy Alika a chtěla odejít, ale Em jí zarazila. „To je všechno, co mi po těch letech řekneš?“

Alika  se na ní překvapeně podívala. „Ani nevím, jestli jsi mě taky chtěla vidět, jestli mi můžeš někdy odpustit, jestli bychom nemohli najít zase společnou řeč, probrat to všechno, mám toho tolik, co bych ti chtěla říct, ale….“ Konečně si trochu oddechla, tu nejtěžší část měla za sebou, vyslovit, co se jí honilo v hlavě, podívat se pravdě do očí a čekat na ortel.

Em se na ni dívala stejně nezúčastněně, jak jí jednou Alika učila a Em se jen smála, protože jí to nešlo. Nikdy nedokázala udržet myšlenky na uzdě, vždycky jí něco rozptýlilo.

Alika se trpce usmála. „Udělala jsi pokrok,“ pochválila jí mile.

Em přikývla. „Škoda, žes u toho nebyla.“

Alika semkla rty. Věděla, co Em dělá, snaží se jí vyprovokovat, aby se znovu poníženě omluvila, aby přiznala, jak moc to všechno zkazila, ale to věděla i bez Eminy spolupráce. Nemusela stát před dávnou kamarádkou, aby věděla, kde všude udělala chybu. Za to platila celý život.

Už se nadechovala, že se rozloučí, když Em odstoupila, téměř, jako by jí četla myšlenky. „Nepůjdeš dovnitř?“

Alika otevřela pusu, ale hned jí zase zaklapla, a nechala se dovést do kuchyně, kde se pokoušela svého času i vařit.

„Říkala jsem, že pokud někdo dovede draka přimět, aby se dostavil na turnaj, budeš to ty.“ Usmála se Em a nabídla jí kávu.

Alika přikývla. „Já ho nepřivedla. To Ama.“


Komentáře k textu