Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Prázdný trůn :  Náhlý příjezd133

Stála tam a nebyla schopná na něj ani zavolat, rozeběhnout se za ním a zastavit ho. Nedokázala nic. Poprvé v životě jí došla slova a ona tam jen stála a cítila na sobě všechny pohledy, které se na ní upírali. Připadalo jí, že byla váza plná krásného citu a štěstí a nejednou někdo vzal onu vázu a mrštil jí o dlažbu. Všechno ve vteřině zmizelo, rozletělo se na tisíce kousků, které nešlo posbírat. Její hlava byla prázdná a v jejím srdci zela velká černá díra.

Když se konečně vzpamatovala, Destr i Felix byli pryč. Byla sama, jako na začátku, jako vždycky. Její srdce se rozlomilo a nezbylo nic, co by tomu mohlo zabránit. Byl pryč a s ním veškerá naděje na pohádkový život, který si vysnila. Už se viděla v krásném paláci, jak se směje, jak si užívá života a nemusí se pořád starat, aby se někomu zavděčila, aby každý večer byla připravená na nové pozornosti. Chtěla klid, chtěla aby to bylo všechno za ní a ona mohla začít novou kapitolu života. S Felixem, jako vdaná paní. Jako urozená hraběnka. A teď bylo všechno pryč. Byla opět na začátku, podřadná dvorní dáma, která dělá, co se jí nakáže.

Její Felix byl pryč.

 A mohl za to Destr. Opět. Mohl jí varovat, mohl jí před tím uchránit, mohl to zařídit tak, aby nestála sama před knězem a před pátravými pohledy veškerých jejích známých.

„Dámy a pánové, bude nám potěšením, když se přesunete k recepci, kterou jsme pro vás přichystali,“ řekla klidně, až se tomu sama podivila. „Pokud mě omluvíte, převléknu se do něčeho pohodlnějšího a přijdu hned za vámi. Naši sluhové vás tam rádi zavedou, je to kousek, nemusíte se bát o své střevíce dámy.“ Na to se uklonila a vznešeně odešla do blízkého domu, který znala a nenáviděla. Slyšela za sebou chvatné kroky a podle toho, jak se té osobě nedostávalo dechu, odhadla, že je to Qarta.


Komentáře k textu