Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Prázdný trůn :  Touha13

Cítil její teplo, její hebkou pokožku, její parfém, nemohl myslet na nic jiného.

„Mohla bych se zaplést s někým, kdo zabije draka a vyhraje několik turnajů na mou počest.“

Přitulila se k němu, cítil jak klidně dýchá a trochu se o něj otřela, aby zvýšila vzrušení, které se v něm hromadilo, „a mohla bych,“ jejich rty se skoro dotkli, „milovat toho, kdo kvůli mě zabije dva draky a vyhraje turnaj Walgradu.“

Skoro jí neposlouchal. Všechny jeho smysly se upínaly na její dokonalé rty, které byly tak blízko, že se k nim musel sklonit a doufat, že ona polibek přijme.

Jenže ona levou rukou sjela z ramene přímo na jeho rty a tím zastavila to, co mělo podle něj proběhnout.

Usmála se na půl úst a odtáhla se od něj zpátky na židli.

Civěl na ní, jako by mu ulétly včely, dokud se nevzpamatoval natolik, aby se uklonil a prohlásil: „Chápu má paní a udělám co bude v mých silách, abych vás nezklamal.“

Ani se neusmála, jen se napila vína. Pro ni byla věc uzavřená.

Vypadl z místnosti jako omráčený a když došel do svého domu, všechno mu pomalu začalo docházet.  Omámeně rukou přejel po zpoceném čele, opřel se o chladivou stěnu a kousl se do rtu.

Měl dva dny na to, aby se dostal přes hranice, jinak svůj úkol nedokáže.

Zabalil si jen pár věcí, osedlal jediného koně, kterého vlastnil a bez vysvětlení komukoli vyrazil na dlouhou cestu.

Prakticky nespal, jedl jen dvakrát a to jen, když se hlady ani neudržel v sedle a k hraničnímu přechodu dorazil jen pár hodin před tím, než je měly zavřít.

„Copak, na turnaj, mládenče?“ ptal se vlezle jeden z hlídačů, který neměl přední zub.

Ani se na něj nepodíval a projel branou bez zastavení.

U prvního hostince seskočil a zaplatil čeledínovi, aby se postaral o jeho momentálně už třetího koně, který to přežil jen zázrakem.

Vešel dovnitř a rychle do sebe naházel pečeni a pivo.


Komentáře k textu