Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Prázdný trůn :  Závan minulosti128

 „Když myslíš,“ pokrčil rameny Mils.

Pobouřeně si odfrkla. „Já nemyslím, já to vím.“

Muži se na sebe podívali vědoucím pohledem. „Dokážu pochopit, že máš strach z draka, ale ono se vlastně ani neví, jestli se objeví, prý má schůzku se smrtí.“

„A tohle si zas sebral kde?“ vypadala, že Milse za chvilku vážně praští a Erika, který se jen posmíval hned po něm.

„Nijak. Nezáleží na tom, když se stejně nechceš zúčastnit.“

Zaťala zuby a odvrátila se.

Mlčeli a oni jen čekali, kdy se zeptá.

„No dobře,“ rozhodila rukama, „tak mi to řekni.“

Usmál se. „Hlavně se nerozčiluj.“ Chlácholil ji přehnaně starostlivě a ona mu odrazila ruku, aby se jí nemohl dotknout.

Pohodila hlavou, ale nic neřekla. To nevěstilo nic dobrého a Limb si trochu odsedl.

„No, proslýchá se, že je jedna osoba, která se draka nebojí a že se o něj má postarat.“

Zarazila se. „Jako že ho má zabít?“

Pokrčil rameny. „Říká se to. Ale co je jistý, že Alika…“ ani to nedořekl, protože vyskočila na nohy jako čertík z krabičky.

„Alika?!“

Mils ji pobaveně sledoval, jak se Em rozzářily oči. Byly nerozlučné kamarádky, udělaly by tenkrát pro sebe úplně všechno a většina legend, co se týkala Aliky se týkala i Embr, jen nebyla tak známá. Tenkrát to nechtěla, tvrdila, že nechce slávu, že to ráda přenechá Alice. A ta si to užívala. Až jednoho dne to přepískly a Alika byla vyhoštěna od palácové stráže.

Embr jí chtěla pomoci, ale Alika zmizela bez rozloučení dřív, než stačila něco podniknout. Do dneška jí nezapomněla, že se na ní vykašlala a už se jí víc neozvala.

 „Takže Alika má zabít toho draka?“ zeptala se vzrušeně.

„Slyšel jsem to,“ přitakal Mils a podíval se na ostatní u stolu, kteří ho v tom podpořili.

„Už se vrátila?“ nikdo z nich ani na vteřinu nezapochyboval, že kdyby byla ve městě, už by tam běžela.


Komentáře k textu