Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Prázdný trůn :  Touha11

Na sobě měla blankytné šaty, se šněrovačkou přes celá záda a vysoké střevíce, které zakrývala šustivá sukně. Ve vlasech měla drobnou korunku s modrými drahokamy a na prostředníčku pravé ruky velký pečetní prsten.

Přišel až skoro k ní, poklekl a sklonil hlavu. Nemohl uvěřit, že si ho konečně všimla, že pochopila, že to všechno dělal pro ní.

Jak se spletl!

Hostinský před něj postavil půllitr a špinavým hadrem otřel kaluž, kterou svojí neohrabaností vytvořil.

„Ještě něco?“ jeho hlas byl otrávený, jako zkyslé víno, ale nebylo se čemu divit. Kšafty nepůjdou. Hranice jsou zavřené, nikdo nemůže tam ani zpátky, kvůli turnaji ve Walgradu. Všichni obyčejní neambiciózní lidé budou trpět, protože jeden panovník zemřel a druhému se nemůže připustit účast, protože kdyby to vyhrál, znamenalo by to sjednocení pod nepřítelem. A panovník Cilgradu samozřejmě nemůže opustit trůn na měsíc, to by riskoval převrat ve své zemi.

Zhluboka se napil a rukávem otřel pěnu, která mu ulpěla na strništi.

Myšlenkami se vrátil k princezně, k jejímu hebkému hlasu, který ho vyzval, aby vstal.

„Slyšela jsem o tobě jen chválu,“ prohlásila měkce a jemu se rozbušilo srdce.

„Děkuji, má paní.“

Měl hlavu skloněnou a tak nemohl vidět, jak se tváří, ale ona ho vyzvala, aby se na ní podíval.

„Děkuji,“ odpověděl znovu, když se nad ní postavil. Seděla na židli z vyřezávaného dřeva v červeném salónku, kde byly dva regály s knihami a malý stolek, aby si na něj mohla dát občerstvení.

Usmála se a drobnou rukou odhrnula neposlušnou loknu z čela.

„Prý jsi skolil draka.“

 „Ano paní,“ a hlavu svěsil tentokrát dobrovolně. Udělal to pro ní, byl to šílený nápad a nikdy v živote neměl víc štěstí než tehdy. Tím se samozřejmě chlubit nehodlal, ale po druhé by do toho nešel, rozhodně ne dobrovolně.


Komentáře k textu