Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Sen :  Sen211

„Ne,“ vyhrkla Anna, jelikož se bála, aby ji nepodezíral z toho, že vidí neviditelnou bytost.

Gitrin mu špitla něco do ucha, ale Anna dělala, že o tom neví.

„Myslím, že máš přeci jen pravdu. Co s nimi?“ ukázal prstem na dvě zhroucené postavy.

„Tak se jich zeptej,“ navrhla lhostejně.

„Jdete s námi?“

„A kam? Do dalšího pekla? Ne, děkuji pěkně.“ Odsekla Dita okamžitě, aniž by si uvědomila, co tím vlastně říká.

Gitrin se postavila vedle Dity a předváděla, jak jí zakroutí krkem.

„Dobře, tak jdeme,“ řekla lhostejně Anna. „Nemůžeme ji nutit, aby šla s námi, třeba ji tady nic nenajde.“

„A Ferwik?“

„To nevím,“ pokrčila rameny smutně.

„Taky ho nemůžeme nutit a nemáme moc času. Jdeme,“ rozhodl Milkor. „Nemáme na starost jen malý, rozmazlený holky.“

„Náhodou jsem starší než ona!“ bránila se Dita.

„Říkal tady někdo něco?“ podíval se na Annu s úsměvem.

„Tak kdo je naše další zastávka?“

„Bydlí uprostřed lesa,“ začal zeširoka Milkor, ale Dita ho přerušila. „To mne tady necháte?“

„No a jejich jméno je…“

„Hej! Mluvím s vámi!“ upozorňovala na sebe dívka, ke které se otočili zády. „Nemůžete mne tady nechat! Co když se vrátí?!“

Anna se culila od ucha k uchu. „Jak že se jmenují? Nějak jsem špatně slyšela.“

„Jmenují se Pirmundíci.“

„Co?“ vyhrkla. „Ty si ze mne děláš legraci, že jo?“

„Haló!“ zkoušela znovu upoutat pozornost Dita. Ale bez výsledku.

„Ne, nedělám,“ zasmál se. „Jen je uvidíš, určitě si řekneš, že se na ně to jméno hodí perfektně.“

„O tom pochybuji.“ Nesouhlasila Anna. Slyšela, jak se Dita rozběhla.

„Rozmyslela jsem si to,“ oznámila jim Dita namyšleně, jenže oni ji ignorovali.

„A jací jsou? Jsou přátelští?“

„Jak kdy.“

„Dík za odpověď,“ ušklíbla se.

„Ne, vážně záleží to na hodně okolnostech.“

„Haló! Slyšíte! Jsem tady!“ mávala jako pomatená dívka.

Za nimi si někdo odkašlal. Jako na povel se zastavili.

„Mohu se k vám přidat?“ zeptal se formálně Ferwik.

„Ale jistě,“ nabídl mu ruku Milkor. „Bude nám ctí, pane hrabě.“

Ferwik zrudl, ale pak poklesl na mysli. „To je minulost.“


Komentáře k textu