Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Sen :  Sen204

Pomalu přikývla, ale pak zvedla prst k ústům. Slyšela, jak chodí před jejich domem  a teď se zastavila. Milkor ukázal na dveře.

Přikývla.

„Lásko, bylo to překrásný, viď?“ začala Anna na novo.

Pozvedl oči v sloup, ale držel se role. „To ano, ale já bych si tě mohl vzít kdekoliv.“

„Ale jdi ty,“ koketně se zasmála.

„Pojď ke mně, tak dlouho jsem se na tuhle chvíli těšil.“

Naklonila hlavu, ale poslechla. Dala si práci, aby byly dobře slyšet její kroky. Hlasitě mlasklo, jak jí vlepil pusu na tvář.

„Ty divochu!“ vykřikla a stydlivě se smála. Zvědavci pomalu odcházeli.

„Jen počkej, tohle ještě nic nebylo!“ Další chichotání a i poslední návštěvník se pomalu ztratil pryč.

Anna si oddechla. Přikývla, ale on jí pořád držel kolem pasu.

Zamračila se. „Už tam nikdo nestojí.“

„Jak to můžeš vědět?“ zeptal se podezřívavě.

Odstrčila ho. „Jdu spát,“ oznámila, aniž by se na něj podívala. Hodila mu přikrývku na hlavu. „Dobrou.“ A provokativně se obrátila na druhý bok, zády k němu.

„Dobrou noc a sladké sny.“

Neodpověděla. Koukala do zdi, na úplně nezajímavou bílou stěnu. Ani prasklinka na ní nebyla. Civěla do jednoho místa a ani nemrkla. Chtěla spát, ale nemohla. Šaty byly nepohodlné, všude ji škrtily. Několikrát se zavrtěla, ale moc jí to nepomohlo. Nedá se nic dělat bude se muset převléknout do něčeho pohodlnějšího, ale před ním se převlékat nehodlala. Na to měli spousty času.

Dlouho čekala, až začne pravidelně oddechovat, ale asi po hodině to vzdala. „Spíš?“

„Jak bych mohl?“

„Hm,“ posadila se na posteli. „Já taky nemůžu usnout.“

Otočil se na ni. „Možná by nám pomohlo, kdybychom se víc znali.“

„Jenže já ti prostě nevěřím,“ zašeptala smutně. „Promiň, snad se to časem zlepší.“

„Proč?“ ptal se zoufale. „Já tomu nerozumím.“

„Já nevím,“ zavrtěla hlavou. Cítila v očích slzy, které se nedaly zastavit.

Jemně jí je setřel. „Ššš, to bude dobrý,“ uklidňoval ji. „Všechno bude dobrý, uvidíš.“

Přikývla. „Musím se převléci, v tomhle neusnu, ani kdybych se na hlavu postavila.“

„Dobře, nebudu se dívat.“


Komentáře k textu