Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Sen :  Sen130

„Tak ty si ze mne ještě budeš dělat blázna jo?“ vzal ji pod krkem, až ji to trochu přidusilo.

„To bych si nedovolila,“ zasýpala.

„No jasně a proto si ze mne dostala, co si chtěla vědět, jo?“

Anna se naštvala. Vytrhla se mu ze sevření a naštvaně mu sdělila: „Tak pozor. Ty si chtěl, abych bojovala, ty jsi přistoupil na to, že mi to řekneš, já jsem tě do ničeho netlačila. Pokud si to milostpán laskavě uvědomí, ráda bych dobojovala.“

„Dobře,“ přikývl, stále ještě hodně naštvaně.

Nemělo smysl to protahovat, a tak Anna dodělala zbylé šrámy po celém jeho těle. Jako poslední, si vybrala krk. Odzbrojila ho a pak mu špičkou meče jezdila těsně u krku.

„Co by se stalo, kdybych tě teď zabila?“ zeptala se ostře a dívala se mu do očí.

„To bys neudělala.“

„Proč?“ přitlačila na jeho kůži.

„Kdybys to chtěla udělat, už si měla devětkrát šanci.“

Usmála se a udělala poslední šrám. Sledovala, jak mu kapka krve, stéká po kůži. Věděla, že ho jen škrábla a že do tří dnů to bude mít prakticky zahojené, ale stejně jí to dodávalo nemalé uspokojení.

Odstoupila a hodila meč do trávy. Rozhodila zoufale rukama. Vyhrála život muži, který jí od začátku byl nesympatický, byla přesvědčená o tom, že jí od začátku lže, a k tomu jí teď odejde Dita a ona ji bude muset najít, než se jí něco stane. Což se jí asi nepodaří, protože zatím se jí nestalo, že by potkala někoho hodného, kdo by jí dal střechu nad hlavou, teplou stravu a nechtěl po ní, aby běhala a trénovala jako pominutá. Život byl vážně nespravedlivý k ní obzvlášť.

„Tak co teď s námi bude?“ zeptala se netrpělivě.

„Oni odejdou a ty zůstaneš, přesně jak jsme se domluvili.“

„Nemůžeš mne nutit,“ odporovala.

„A ty bys raději šla s těmi protivnými lidmi? Holkou, co tě od pohledu nesnáší, mužem, kterého jsi právě neskonale ponížila a úplně hloupým sluhou?“

„Jak víš, že je to sluha?“ vypálila otázku, přičemž se vyhnula i nepříjemné odpovědi. Náhle si uvědomila, že mu Ferwik ani neřekl své jméno, ale když je vyzval k boji, jmenoval je oba. Museli se znát!


Komentáře k textu