Anlia - Fantasy povídky na FB

Anlia.cz

Moje výtvory

Obsah Sen :  Sen10

Když jí občas po cestě řekl: „Nerozčiluj se, nemá to cenu,“ nebo, „otevři svou mysl a půjde to samo,“ měla sto chutí mu jednu vrazit mezi oči. Ale věděla, že by to nemělo cenu, že by se buď uhnul anebo by se na ni tak naštval a že by ji tady nechal samotnou. Nakonec byla donucena se spokojit s tím, že zaťala pěsti, až jí klouby zbělely a do dlaně si udělala hluboké rýhy po nehtech.

Byla strašně vyčerpaná. Asi kolem poledního se zastavila a sedla si na pařez, který byl nedaleko cesty. Slzy se jí koulely po tváři, ale nic neříkala. Nemohla uvěřit tomu, že už jeden a půl dne jde bez jídla a pití, že se trmácí někam do neznáma takovou dálku, jakou nikdy v životě neušla, ale nejvíce ji překvapovalo to, že ještě dýchá.

Posadil se vedle ní a ona čekala další chytrou větu o tom, jak se má uvolnit a nevztekat, ale on ji mile překvapil. „Počkej tady, ani se nehni. Kdyby tě něco napadlo, křič jako o život.“

„Kam jdete?“ zeptala se na pokraji hysterie. Mysl jí pracovala na plné obrátky a ona si představovala, jak ji tady nechává, a jak se na ni sbíhají potvory z celého lesa.

„Pro něco k jídlu.“

S ulehčením si oddychla a kývla, že tady zůstane. Pak si začala masírovat nohy, aby tolik nebolely.

Za pár minut byl zpět a přes rameno měl přehozené malé zvíře, velikosti zajíce, ale mnohem tlustější a ošklivější. Mělo rypák, malé uši, malé oči a krátké nohy. Napadlo ji, jak něco tak od pohledu nemotorného může přežít v tak nebezpečném lese.

On zřejmě uhodl její myšlenky, jelikož poznamenal: „Jedryp. Má v těle jedovaté žlázy, které umí použít na obranu.“

„A to budeme jíst?“ vytřeštila oči. „To mne chcete otrávit?“

Podíval se na ni, jako by byla padlá na hlavu, ale nic neodpověděl. Začal sbírat klacíky, co se válely všude kolem, pak vzal dva kameny a rozdělal oheň, ale ne na zemi, jak předpokládala, ale dva centimetry nad zemí. Chtěla to okomentovat, ale přišlo jí to jako zbytečná námaha. On by stejně nereagoval.

Lehla si na měkký mech a ihned usnula.


Komentáře k textu